<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?><rss version="2.0"
	xmlns:content="http://purl.org/rss/1.0/modules/content/"
	xmlns:dc="http://purl.org/dc/elements/1.1/"
	xmlns:atom="http://www.w3.org/2005/Atom"
	xmlns:sy="http://purl.org/rss/1.0/modules/syndication/"
	xmlns:media="http://search.yahoo.com/mrss/"

	>
<channel>
	<title>
	Komentáře: Problém tří těles je dávný fyzikální hlavolam. Lze ho vyřešit, nebo jde o pouhý chaos?	</title>
	<atom:link href="https://fakticky.cz/problem-tri-teles/feed/" rel="self" type="application/rss+xml" />
	<link>https://fakticky.cz/problem-tri-teles/</link>
	<description>Online fakta</description>
	<lastBuildDate>Sat, 14 Dec 2024 08:10:58 +0000</lastBuildDate>
	<sy:updatePeriod>
	hourly	</sy:updatePeriod>
	<sy:updateFrequency>
	1	</sy:updateFrequency>
	<generator>https://wordpress.org/?v=6.9.4</generator>
	<item>
		<title>
		Od: miztli		</title>
		<link>https://fakticky.cz/problem-tri-teles/#comment-8428</link>

		<dc:creator><![CDATA[miztli]]></dc:creator>
		<pubDate>Mon, 30 Sep 2024 20:09:51 +0000</pubDate>
		<guid isPermaLink="false">https://fakticky.cz/?p=8133#comment-8428</guid>

					<description><![CDATA[Inu,  Newtonovi se toho zase tak moc vyřešit nepodařilo, jelikož jak doznal ve svém latinsky psaném díle Historia principiae naturalis mathematica, tak pravil, že síla tato (míněna gravitační) je způsobovaná činitelem jakýmsi, čili odpověď školácká. Prostě naprosto nevěděl, jak gravitace vzniká ani jak se šíří (zda jen ve směru těles či všesměrně, o tom ani slovo ani co je její přenašečem ani že fakticky to nemá dočinění se vzdáleností, ale s poloměrem. Ono totiž by mělo správně být F = G * (m1*m2)/(4*PI*R^2), ale protože tohle on nevěděl, tak je prostě zakomponována v té konstantě G a čistě z tradičních důvodů (vědci se občas chovají jako sekta) se to tak píše bez toho 4*PI. To proto, že se domníval, že je to způsobeno pouze vzdáleností, tak nikoliv, síla gravitační se šíří pomocí energetických kvant všesměrně, čili ve dvojnásobné vzálenosti se ten samý počet kvant rozprostře ale na ČTYŘNÁSOBNÉ PLOŠE, čili fakticky vyplňuje povrch koule o poloměru, rovném vzdálenosti R a povrch koule je to, co roste s druhou mocninou a protože těch kvant stejné množství hmoty vyšle stejný počet, tak proto silový účinek klesá s druhou mocninou poloměru povrchu koule (což ani náhodou ten Newton nevěděl, jen emipricky zjistil, že to sedí na to, co se označuje jako vzájemná vzdálenost, ale příčina úbytku je jiná, ne vzdálenost, ale poloměr koule a s ním související velikost povrchu. Co se týče problému tří těles, tak je jedno jestli tří či více, prostě postup je stále stejný, musí se sestavit soustava diferenciálních rovnic a ikdyž se sestaví i jen pro ten minimální počet tří, tak se při řešení musí diferenciální rovnice integrovat, přičemž se objevují konstanty a z nich pak vznikají další funkce a jen některé integrace lze provést exaktně a ostatní bohužel vedou na vyšší transcendentní integrály, čili lze je vyjádřit jen přibližně, jelikož vyšší transcendentní integrály nejdou vyjádřit konečným počtem elemntárních funkcí. To ovšem nemá nic společného s problémem počtu těles jako takovým ale  pouze s řešením většího souboru diferenciálních rovnic (jim je prostě jedno, co si tělesa &quot;způsobují navzájem&quot;)]]></description>
			<content:encoded><![CDATA[<p>Inu,  Newtonovi se toho zase tak moc vyřešit nepodařilo, jelikož jak doznal ve svém latinsky psaném díle Historia principiae naturalis mathematica, tak pravil, že síla tato (míněna gravitační) je způsobovaná činitelem jakýmsi, čili odpověď školácká. Prostě naprosto nevěděl, jak gravitace vzniká ani jak se šíří (zda jen ve směru těles či všesměrně, o tom ani slovo ani co je její přenašečem ani že fakticky to nemá dočinění se vzdáleností, ale s poloměrem. Ono totiž by mělo správně být F = G * (m1*m2)/(4*PI*R^2), ale protože tohle on nevěděl, tak je prostě zakomponována v té konstantě G a čistě z tradičních důvodů (vědci se občas chovají jako sekta) se to tak píše bez toho 4*PI. To proto, že se domníval, že je to způsobeno pouze vzdáleností, tak nikoliv, síla gravitační se šíří pomocí energetických kvant všesměrně, čili ve dvojnásobné vzálenosti se ten samý počet kvant rozprostře ale na ČTYŘNÁSOBNÉ PLOŠE, čili fakticky vyplňuje povrch koule o poloměru, rovném vzdálenosti R a povrch koule je to, co roste s druhou mocninou a protože těch kvant stejné množství hmoty vyšle stejný počet, tak proto silový účinek klesá s druhou mocninou poloměru povrchu koule (což ani náhodou ten Newton nevěděl, jen emipricky zjistil, že to sedí na to, co se označuje jako vzájemná vzdálenost, ale příčina úbytku je jiná, ne vzdálenost, ale poloměr koule a s ním související velikost povrchu. Co se týče problému tří těles, tak je jedno jestli tří či více, prostě postup je stále stejný, musí se sestavit soustava diferenciálních rovnic a ikdyž se sestaví i jen pro ten minimální počet tří, tak se při řešení musí diferenciální rovnice integrovat, přičemž se objevují konstanty a z nich pak vznikají další funkce a jen některé integrace lze provést exaktně a ostatní bohužel vedou na vyšší transcendentní integrály, čili lze je vyjádřit jen přibližně, jelikož vyšší transcendentní integrály nejdou vyjádřit konečným počtem elemntárních funkcí. To ovšem nemá nic společného s problémem počtu těles jako takovým ale  pouze s řešením většího souboru diferenciálních rovnic (jim je prostě jedno, co si tělesa &#8222;způsobují navzájem&#8220;)</p>
]]></content:encoded>
		
			</item>
	</channel>
</rss>
