Úřad práce plánuje ještě v tomto roce výrazně upravit svůj přístup k lidem bez zaměstnání. Nově by je měl rozdělovat do dvou odlišných skupin. Od těchto změn si slibuje vyšší účinnost podpory a rychlejší návrat nezaměstnaných na pracovní trh.
Nerizikoví a rizikoví nezaměstnaní – takové budou dvě skupiny, do kterých úřad práce plánuje uchazeče o zaměstnání rozdělovat. Zatímco první skupinu nechce úřad zatěžovat zbytečnou administrativou, na druhou skupinu nezaměstnaných se zaměří víc.
Rozdělení vychází z predikčního modelu, který zohledňuje různé faktory ovlivňující jejich šanci najít si práci. Ti, kteří spadají do nerizikové kategorie, budou mít během prvních pěti měsíců nezaměstnanosti větší volnost a možnost hledat si práci samostatně, bez častého zásahu úřadu. Naopak rizikoví uchazeči dostanou intenzivnější podporu hned od začátku – například častější konzultace, nabídky rekvalifikací či více pozvánek na pracovní pohovory. Nový systém má lépe odpovídat individuálním potřebám každého uchazeče a zároveň umožnit efektivnější využití personálních kapacit úřadu práce.
Personalisté plánované změny vítají. Zároveň ale mají obavy z přístupu k nezaměstnaným. „Toto rozdělování uchazečů podle jejich předpokládaných šancí na nalezení práce má smysl, protože umožňuje zaměřit podporu tam, kde je nejvíc potřeba. Na druhou stranu je důležité, aby takové třídění nevedlo k nálepkování či přehlížení individuálních potřeb a možností. Klíčem je pracovat s těmito modely citlivě – neslouží k tomu, aby někoho diskriminovaly, ale aby pomohly upravit přístup a podpořit lidi co nejefektivněji. Pokud to opravdu povede k cílenější a efektivnější pomoci lidem, kteří to potřebují nejvíc, pak to vítám. Rozdělování ale musí být založeno na datech a individuálním přístupu, ne na škatulkování,“ upozornila Marcela Vyskoková, marketingová manažerka personální agentury Advantage Consulting.
Kdo bude do jaké skupiny patřit určí úřad práce podle několika kritérií. Rozhodovat bude například délka nezaměstnanosti, ale i region. „Podle dostupných informací by mezi rizikové měli patřit ti, kdo mají dlouhodobě problém najít práci – například lidé po padesátce, s nízkou kvalifikací nebo třeba osoby, které nemohou nastoupit na plný úvazek. Nerizikoví by měli být ti, kdo mají dobrou praxi, vzdělání a nejsou ohroženi dlouhodobou nezaměstnaností. V Ústeckém kraji nebo Moravskoslezském regionu, kde je problém s nezaměstnaností nejsilnější, očekávám, že bude výrazně více rizikových uchazečů. Celorepublikově odhaduji, že do rizikové skupiny spadne kolem 60 procent nezaměstnaných,“ dodala Marcela Vyskoková.
