Negativní marketingová strategie prezidentského kandidáta Andreje Babiše, která zdůrazňovala nebezpečí války a totality, způsobila, že ho skoro polovina respondentů považovala za zcela nepřijatelného. Tuto skutečnost i nárůst polarizace společnosti dokládají průzkumy agentur zadané vědci z Psychologického ústavu Akademie věd ČR.
Vědci vycházeli z průzkumů agentur CVVM (Centrum pro veřejné mínění) a Median. Ty potvrdily předpoklad, že Andrej Babiš i Petr Pavel v mnohých lidech budili silné emoce: naprosté přijetí, či naprosté odmítnutí. Trend během kampaně ještě zesílil. Z dat také vyplývá, že voliči Pavla jsou silnějšími příznivci demokracie, zatímco voliči Andreje Babiše se cítí vůči systému odcizeni. Přesto má vítězství Petra Pavla podle vědců šanci příkopy rozdělující společnost do značné míry zasypat.
Přelévání přijatelnosti a nepřijatelnosti
Průzkum CVVM Sociologického ústavu AV ČR už na konci roku 2022 ukázal, že 56 % respondentů měla silně vyhraněné postoje k Andreji Babišovi. Více než třetina ho považovala za zcela nepřijatelného, naopak jako zcela přijatelného ho vidělo jen 22 % respondentů. Petr Pavel byl zcela nepřijatelný pro 20 % dotázaných, kdežto pro 17 % se jevil jako zcela přijatelný. Tyto krajní hodnoty se měnily během kampaně, přičemž dle Medianu byl ve volebních dnech Babiš krajně hodnocen (kladně i záporně) už skoro dvěma třetinami občanů (64 %).
„Odmítání je v případě Andreje Babiše skutečně vysoké – 49 %, tj. každý druhý respondent jej pokládal nejen za nežádoucího, ale za zcela nepřijatelného. Jeho naprostá přijatelnost klesla z 22 % na pouhých 15 %,“ říká Martina Klicperová z Psychologického ústavu AV ČR (PSÚ AV ČR), která s kolegou Davidem Lackem (též PSÚ AV ČR) a sociálním geografem Ladislavem Kažmérem zkoumala přijatelnost prezidentských kandidátů v čase.
Krajní hodnocení Petra Pavla se na konci kampaně zvýšilo na skoro polovinu dotázaných (48 %), přičemž výrazně stoupla jeho naprostá přijatelnost ze 17 % na 27 %; jeho negativní hodnocení jako zcela nepřijatelného se od podzimních hodnot prakticky nezměnilo.
Grafy ukazují míru přijatelnosti a nepřijatelnosti kandidátů
0 = zcela nejpřijatelný, 10 = zcela přijatelný
Náklonnost demokracii proti odcizení
Analýza Medianu v souvislosti s dřívějšímu průzkumy ukazuje však další zajímavé aspekty. „Z pohledu politické kultury se ukazuje, že voliči Petra Pavla jsou silnějšími vyznavači demokracie – statisticky významně více souhlasí s otázkou Jak je pro vás důležité žít v zemi, kde se vládne demokraticky,“ vysvětluje Martina Klicperová, expertka na politickou psychologii. Naopak voliči Andreje Babiše se cítí více odcizeni. Souhlasí s tvrzeními, podle kterých je politika podvodný a zkorumpovaný systém, fraška a vyvolává zlost či depresi.
Nemorální kampaň se Babišovi vymstila
Zastrašovací kampaň se Babišovi nevyplatila. Nejenže nepřilákala dostatečný počet nových voličů do druhého kola, ale mnoho jich také odradila. „V raných fázích kampaně Andreje Babiše odmítala třetina, v závěru ho zavrhovala téměř polovina občanů, kteří se ke kandidátům vyjádřili. Roli jistě hrálo vystupování Andreje Babiše v debatách i hrubá zastrašovací kampaň. Ta tak zřejmě měla bumerangový efekt,“ podotýká Martina Klicperová.
Babiš má nové billboardy. Jsou k nerozeznání od Okamury a Bašty. pic.twitter.com/93RLPR0YVP
— Jan Novotny (@JanNovotny) January 15, 2023
Vědci také upozorňují, že nanejvýš polarizující je právě dvoukolový volební systém, který proti sobě staví poslední dva kandidáty do finální konfrontace. „Jiný systém, který by třeba umožnil voličům již v prvním kole odstupňovat své preference, by mohl kampaň zmírnit a nastolit i konsenzuálnějšího vítěze voleb,“ podotýká Martina Klicperová.
(De)polariozace společnosti
Prezidentská volba možná ještě více rozdělila společnost, ale výzkumníci jsou mírně optimističtí. „Volební výsledek spíše spojuje, než rozděluje – v žádném případě se nepotvrdilo Zemanovo rozdělení tzv. pražské kavárny od menších měst či venkova, žádný výrazný regionální předěl. Výsledky v Praze nejsou propastně odlišné od jiných měst, vyčlenily se pouze tři kraje, kde mají lidé těžší život,“ říká Martina Klicperová. „Petr Pavel opakovaně zdůraznil, že prohrávají kandidáti, ne voliči, a slibuje věnovat pozornost znevýhodněným krajům; navíc má pro prezidenta velmi dobré osobnostní předpoklady – je rozvážný, ochotný naslouchat, vlídný, nemá problémy s egem, netrpí narcismem. Bude to osvěžující změna.“
