očkování
Ilustrační foto. Zdroj: Pexels

Čeští vědci vysvětlují, proč vzdělaní lidé důvěřují očkování proti covidu nejméně, ale přesto jej podporují

5 min čtení

Otázku, zda důvěřují Češi očkování, si položili odborníci z Masarykovy univerzity a Univerzity Karlovy. Ukázalo se, že v prosinci 2020, kdy vrcholila třetí vlna pandemie covid-19, v porovnání s rokem 2018 důvěra ve vakcinaci výrazně klesla. Pilotní studie výzkumu nazvaného Současná česká rodina však ukazuje i další zajímavé poznatky.

Překvapivě nižší důvěru k očkování mají podle studie osoby s vyšším vzděláním a vyšším příjmem. Až dvě pětiny (40 %) vysokoškolsky vzdělaných Čechů k očkování vyjadřují nejistotu či vyloženě nedůvěru, což je nejvíce ze všech vzdělanostních skupin. Jenže zcela opačné pravidlo platí u ochoty očkování k nemoci covid-19. Lidé s vyšším vzdělání totiž mají vyšší vůli se nechat proti této infekci očkovat. „V dubnu 2021 60 % vysokoškolsky vzdělaných osob prohlašovalo, že se nechají očkovat, zatímco stejný poměr (61 %) osob se základním vzděláním tehdy očkování odmítal či dosud nebyl rozhodnut,“ nastiňuje výsledky studie člen výzkumného týmu z MU Tomáš Zvoníček.

Celkově však Češi očkování zpravidla důvěřují. Očkování dětí považuje za důležité 80 % lidí a za bezpečné a efektivní pak očkování obecně považuje většina lidí. Je zde ale patrný trend, který má zřejmě souvislost s pandemií koronaviru.

Čtěte také:  Vojtěch: Vakcína pro děti od 5 let dorazí do Česka v prosinci

„Zatímco v době před pandemií očkování důvěřovalo 85 % lidí, v prosinci 2020 to bylo jen 64 % lidí. Narostl zejména poměr lidí, kteří jsou k očkování váhaví, tedy nejsou ani vyloženě důvěřující ani nedůvěřující, a to z 12 % v roce 2018 na 30 % v roce 2020,“ komentuje výsledky Zvoníček.

Vzniká tak jakýsi covidový očkovací paradox. Ten podle vědců vychází z toho, že důvěra k očkování se obecně zvyšuje spolu s vyšší důvěrou ve vládu a instituce a tato důvěra je typická pro osoby s vyšším vzděláním. „Zdá se, že vzdělaným elitám umožňuje vyšší důvěra v instituce překonat jinak vnímaná rizika a obavy spojené s očkováním, a očkování proti covid-19 tak například z pragmatických důvodů podstoupit. Spolu s tím se však stávají „uzlovými body“ šíření nedůvěry k očkování do jiných vrstev společnosti, které již ovšem nemusí disponovat patřičnými zdroji k překlenutí nedůvěry, a aplikaci očkování tak odmítnou,“ uvedl vedoucí výzkumného týmu na MU Martin Kreidl s tím, že důsledkem postupné eroze důvěry k očkování pak je vzhledem ke snížené kolektivní imunitě i nedostatečná funkčnost očkování jako takového.


Napsat komentář

Your email address will not be published.

Předchozí článek

Kuřáci elektronických cigaret mají podle nového výzkumu dvakrát vyšší pravděpodobnost erektilní dysfunkce

Další článek

Nejopilejším národem na světě jsou (možná) Australané

Další čtení