Předchůdce slavné platformy vznikl jako studentská hra s fotkami. Jenže její autor použil snímky spolužáků bez jejich souhlasu.
Facebook je dnes v podstatě samozřejmou součástí digitálního světa. Když ale v prvních letech nového milénia tato sociální síť vznikala, měla k dnešní podobě ještě hodně daleko. Jejím skutečným předchůdcem byl poměrně kontroverzní studentský experiment, který dal Marku Zuckerbergovi impuls a vizi k založení sítě, kde spolu budou moci lidé interagovat.
Fotografie z univerzitní databáze vedly k nápadu miliardového projektu
Na podzim roku 2003 seděl Zuckerberg, tehdejší student informatiky, ve svém pokoji na Harvardské univerzitě a přemýšlel, jak si procvičit programování. Výsledkem byl za jeden večer vytvořený jednoduchý web s názvem „Am I Hot or Not?“, který byl dostupný na adrese www.facemash.com.
Jeho princip byl až podezřele jednoduchý. Na obrazovce se objevily dvě fotografie studentů univerzity a návštěvníci měli kliknout, kdo z dvojice je podle nich atraktivnější. Facemash přímo žádal, aby návštěvníci kliknuli na „nejvíc sexy“ osobu. Stránka pak z hlasování vytvářela žebříček.
Dnes by asi jeho nápad zapadl mezi tisíce podobných projektů, jenže tady jsem v době, kdy byly sociální sítě ještě v plenkách a internetu vlády různá diskuzní fóra a chaty. Na Harvardu se stránka rozšířila téměř okamžitě.

Během několika hodin začaly stránku www.facemash.com navštěvovat stovky studentů. Klikali, hodnotili a posílali odkaz dál. Dnes bychom řekli, že Zuckerberg vytvořil malý virální hit.
Nadšení ale netrvalo dlouho. Fotografie totiž pocházely z univerzitních databází a lidé o jejich použití nevěděli. Některým studentům se navíc vůbec nelíbilo, že se jejich vzhled stal předmětem veřejného hodnocení. Zároveň autor připravil program tak, aby nabízel zejména dívčí snímky.
Univerzita proto stránku rychle zablokovala a Zuckerberg musel před komisí vysvětlovat, jak celý projekt vznikl. Hájil se pouze zájmem o programování a dle svých slov nečekal, že se web takto rozšíří mezi studenty. „Problémy s narušováním soukromí lidí v online prostředí se nezdají být překonatelné,“ napsal tehdy pro web The Crimson a dodal: „Nejsem ochoten riskovat, že někoho urazím,“ načež web smazal.
Síť plná kontroverzí
Facemash existoval jen několik týdnů. Skončil téměř stejně rychle, jako vznikl. Přesto měl jeden důležitý dopad. Ukázal Zuckerbergovi, jak obrovský zájem mají studenti o online prostor, kde mohou vidět fotografie a profily lidí ze svého okolí. Tehdy, ačkoliv mu hrozilo vyloučení ze školy, si uvědomil, že právě v tom se skrývá potenciál.
O několik měsíců později proto spustil společně se spolužákem Eduardem Saverinem nový projekt s názvem TheFacebook. Zde už více přemýšlel, jak projekt pojmou. TheFacebook už nebyl o hodnocení atraktivity, ale o profilech studentů, jejich fotografiích a propojení mezi přáteli. A co víc, lidé na něj svoje fotografie a osobní údaje vkládali sami a dobrovolně. Zuckerberg tedy poměrně elegantně obešel neduh předchozího projektu a novou modrou studentskou síť postavil na vlastní iniciativě uživatelů. Žádná ukradená data, žádná odpovědnost.

TheFacebook byl nejprve dostupný jen studentům Harvardu. Brzy se však rozšířil na další univerzity a od roku 2006 na celý internet. Z jednoduchého univerzitního adresáře se postupně stala platforma, kterou dnes používají miliardy lidí.
Za projektem dnes stojí technologická společnost Meta Platforms a její zakladatel Mark Zuckerberg patří mezi nejznámější osobnosti digitální éry. Přesto i Facebook provázely a provázejí kontroverze například spojené se způsobováním digitální závislosti a další aféry jako Facebook Papers. V roce 2011 rovněž Zuckerberg čelil obvinění, že nápad na sociální síť ukradl dvojčatům Winklevossovým, s nimiž studoval. V roce 2011 jim pak v rámci urovnání vyplatil 65 milionů dolarů.
Dnes můžeme pohlížet na Facemash jako na kuriózní epizodu z historie internetu. Z malých experimentů ale poměrně často vznikají velké projekty a někdy i z těch, které jsou na první pohled trochu problematické.
Bez studentské stránky s ukradenými fotografiemi, která během jediné noci rozvířila univerzitní síť, by možná Facebook nikdy nevznikl. A internet by dnes pravděpodobně vypadal úplně jinak.
