V nedávné době jsme k nám do redakce dostali pozvání, abychom se zúčastnili jedné akce, přičemž pozvánka lákala hosty a hostky na uvítací drink. Genderová vyváženost je samozřejmě v pořádku, ale netrpí ten jazyk trochu moc?
Ano, jsme zvyklí užívat slovo hosté pro všechny rody, naopak nemáme problém říkat lékař nebo lékařka. Jazykový úzus se však v průběhu času mění. Podle jazykovědců tomu však nesmí být na úkor praktičnosti jazyka. Neříkáme ani chiruržka nebo chirurgyně, i když bychom mohli. Proč tedy hostka?
„Přečetla jsem si zprávu o vydání příručky o genderově vyváženém vyjadřování. V textu bylo jako příklad uvedeno slovo hostka. Nikdy předtím jsem se s ním nesetkala a nejsem si jista, zda bych takto chtěla být označována. Existuje vůbec takové slovo?“ dotazuje se anonymní čtenářka v jazykové poradně Ústavu pro jazyk český Akademie věd ČR.
Co na to odborníci?
Slovníky současné češtiny neuvádějí přechýlenou podobu podstatného jména host. Ve staročeštině se ale tato varianta vyskytovala, i když trochu jinak, a to jako heslo „hosti“, které současně označovalo cizinku nebo hosta ženského rodu. Dnes se toto femininum neužívá.
Podstatné jméno host se řadí k takzvaným vespolným podstatným jménům, tedy těm, která uvádějí osoby mužského i ženského rodu bez rozdílu. Neoznačují tak sama o sobě určitý jev reálné skutečnosti, ale třídu charakterizovanou vždy určitým kvalitativním znakem.
Slovo host však není jediným slovem označujícím osoby obou pohlaví. Například výrazy troska nebo hvězda, která jsou ženského rodu, označují samozřejmě i muže. Dokonce i slova středního rodu toto umí. Třeba nelichotivé přirovnání „Ty jsi ale dřevo“.
Podle jazykovědců tedy neplatí, že by pro rozlišení pohlaví bylo vždy nutné volit substantivum příslušného rodu a slovo hostka nepovažují za potřebné k užívání. Jazyk je však živý, a tak není vyloučené, že se nakonec slovo prosadí i ve spisovných projevech.
A abychom byli vyvážení, uvedeme i příklad z druhé strany genderové bariéry. Výraz akvabela označuje muže i ženy a stěží se někde setkáme s výrazem akvabel nebo třeba akvabelák, přestože se muži tomuto sportu věnují.
Čeština je krásný jazyk. Hledat umělé jazykové ústupky na úkor srozumitelné mluvy nikterak nesouvisí s jeho přirozeným vývojem, proto některé dobře myšlené výrazy mohou někomu znít ironicky až směšně. Z toho důvodu je v případě násilného zavádění novotvarů na místě opatrnost.
