Nebyl chytrý. To si kompenzoval tím, že od mládí působil na poli nelegálních činností. Ale ani zde se nestal úspěšným, do vězení se dostal už ve svých čtrnácti letech. Jak roky přibývaly, stupňovala se i jeho agrese. Sexuální násilí a vraždění jej nakonec dohnalo k několika doživotním trestům. Zemřel v roce 2011, ale jeho ohavné skutky budí pohoršení i dnes.
Život na předměstí Richmondu
Clifford Olson (1940 – 2011) se narodil do dělnické třídy otce mlékaře a matky dělnice z továrny. Na svět přišel na Nový rok, a jak se později ukázalo, byl to skutečně dáreček. Dítě byl neklidné a zlobivé, ve škole se ukázal jako podprůměrný žák s minimem snahy. Místo toho se mu zalíbilo záškoláctví, během něhož si čas vyplňoval lehkými kriminálními přečiny. A tak se za mříže dostal už ve čtrnácti letech. Začal tím jeho celoživotní koloběh, kdy na jedné straně bývalo období páchání deliktů a na straně druhé odpykávání si trestu za ně.
Kanadský sériový vrah alias Bestie z Britské Kolumbie
Jak už to tak bývá, i v Olsonově případě se závažnost prohřešků stupňovala. Přes buřičství a zlodějinu tak nakonec dosáhl i žebříčku nejvyššího, začal zabíjet. Vraždy v jeho pojetí byly značně sexuálně motivované, většinu svých obětí znásilnil.
První z celé řady vražd spáchal v poměrně bizarní dobu. Stalo se tak těšně potom, co mu jeho přítelkyně oznámila, že čeká dítě. Stejným způsobem „oslavil“ i příchod svého potomka na svět, kdy jeho mentálnímu narušení padli za oběť dva mladí lidé.
Zaměřoval se na mládež, především dívky. Nebohé oběti škrtil, bodal, mrzačil ještě za živa. Pohlavním stykem svoji nadřazenost dovršil. Neví se zcela přesně, kolik lidí zabil, málo to ale nebylo. Střízlivé odhady hovoří o deseti a více vraždách.
Přiznání jako byznys
V rámci vyšetřování se policie několikrát zaměřila i na Olsona. Když jej zatkli naposledy, setkali se s jeho nebývalou spoluprací. Nabídl se totiž, že se dozná údajně ke všem vraždám a policii dokonce dovede na místa, kde mrtvoly ukryl. Nikoliv ale zadarmo.
Druhou částí úmluvy bylo vyplacení finanční odměny jeho nyní už manželce, která měla dostat předem stanovenou sumu za každé nalezené tělo. Tento neobvyklý kontrakt byl nejen dojednán, ale i uskutečněn. Reálně se podařilo nalézt jen čtyři mrtvoly, ale i tak tím Olson svoji rodinu na chvíli zabezpečil, odměna se měla pohybovat mezi 10 000 až 100 000 dolary za každou nalezenou oběť.
Zda se naplnilo i další Olsonovo neotřelé gesto, konkrétně to, že: „První mrtvola bude jako bonus zadarmo“, těžko soudit.
Pobouření i poslední útěcha
Během krátkého soudního procesu byl odsouzen k jedenácti doživotním trestům. Ač se později neskromně označoval za „napraveného“ a několikrát požádal o milost, nikdy mu nebyla udělena.
Když se veřejnost dozvěděla o onom obchodu, který s policií uzavřel, rozpoutala se vlna znechucení. Platit vrahovi? Jenže z čistě pragmatického hlediska to mělo smysl. Policie byla bezradná a nález alespoň několika těl přinesl nejen přímé důkazy, ale hlavně klid a smíření v srdcích truchlících.
Zdroje: J. Marlowe: Nejkrutější psychopati v dějinách; murderpedia.org
