Mark Zuckerberg spustil Facebook v únoru 2004 jako síť spojující studenty Harvardu. Hned první den získal tisíc uživatelů. Brzy tak síť rozšířil na další univerzity a rychle i mezi běžné uživatele, kterých má aktuálně aktivních asi 2 miliardy. Facebook si do konce první dekády nového milénia získal velkou oblibu u lidí po celém světě. V posledních letech, i přes stále vedoucí pozici mezi sociálními sítěmi, však jeho image razantně slábne.
Na počátku byl kontroverzní FaceMash
Zuckerbergovy online aktivity byly lehce kontroverzní již před vznikem Facebooku. V roce 2003 vytvořil webovou stránku FaceMash, kde mohli návštěvníci porovnávat dvě náhodně vybrané ženy z Harvardu a hlasovat, která je hezčí. Samozřejmě, že se brzy dostal do potyčky se studentkami i s vedením univerzity, a tak byl projekt rychle zrušen. Nicméně jeho popularita byla zřejmě impulsem k vytvoření nového, většího a samozřejmě méně kontroverzního projektu. Tím byl Facebook, síť spojující všechny studenty univerzity.
Z univerzity do celého světa
Facebook se stal fenoménem a brzy i holdingem, který už neměl s Harvardem nic společného. Nebyla to sice první sociální síť na světě, jak se často mylně tvrdí, ale kdo si dnes vzpomene třeba na MySpace, který vznikl dávno před Facebookem a propojoval uživatele podobně, avšak krkolomně, jako modrá síť. MySpace svého potenciálu nevyužil, za to Facebook ano. Nastartoval éru takzvaného webu 2.0, což je označení pro stránky, kde uživatelé významnou měrou participují na samotném obsahu.
Nadšení uživatelé přibývali. Facebook strhl velkou lavinu. Lidé odcházeli z dnes pomalu zapomenutého ICQ, ubývalo poslaných sms. Kdo měl počítač s internetem a později chytrý telefon, tak mnohdy začal s přáteli komunikovat prostřednictvím Facebooku a později i Messengeru. Fotky z dovolených nebo rodinných oslav se blízkým už neposílaly e-mailem, ale začaly se sdílet. Odstartoval fenomén selfie a lidé začali se sdílením fotografií aktivit, které by dříve sotva e-mailem někomu posílali. Zároveň se objevil nový druh odhalování soukromí, jakási fiktivní realita. Uživatelé začali na sociální sítě sdílet mnohdy uměle vytvořený zidealizovaný obraz sebe sama. Jenže mnoho z nich zcela zapomnělo na své soukromí, ale i na soukromí svých dětí. Ty nyní mají bez svého souhlasu a hlavně nenávratně uložené své obličeje na serverech kdesi za oceánem.
Bezohledná mašina na peníze a největší zdroj dezinformací
V posledních letech se tvář facebooku nenávratně proměnila. Už to není jen zábavný nástroj, který „propojuje a sbližuje lidi po celém světě“, ale především stroj na peníze, který se neohlíží na uživatele, politiku a ani neřeší skutečnost, že je světově největším šiřitelem dezinformací. Nejen kauza Facebook Papers otevřela oči mnoha zarytým příznivcům modré sociální sítě, ale také problematika nakládání s osobními daty, je možná příčinou, proč už počet aktivních uživatelů neroste. A těžko tomu pomůže přejmenování společnosti Facebook na Meta, ani větší zaměření na Reels, tedy krátká a nesmyslná videa, která zpopularizoval TikTok a momentálně je jich i plný Instagram. Facebook je zkrátka za zenitem, náctileté už nezajímá a dospělí už na něj nemají čas.
