Vesmír je dost obrovský a starý na to, aby v něm vznikly a žily různé inteligentní formy života. Přestože život vyžaduje velmi specifické podmínky, i my jsme v tom malém kousku vesmíru, který jsme zvládli zmapovat, objevili množství potenciálně obyvatelných exoplanet. To znamená, že v celém vesmíru jich musí být obrovské množství. Tolik obyvatelných planet, že je prakticky nemožné, aby na žádné z nich nebyl žádný inteligentní život. Což nás vede k zásadní otázce – kde všichni ti mimozemšťané jsou?
Ve vesmíru by měly existovat civilizace schopné kolonizovat celé galaxie
Fermiho paradox vyjadřuje rozpor mezi vysokou pravděpodobností, že existují mimozemské civilizace, a faktem, že jsme doposud žádnou neobjevili. Poprvé tuto myšlenku vyslovil italský fyzik a držitel Nobelovy ceny Enrico Fermi, po kterém je paradox pojmenovaný. Fermi si uvědomoval, že naše galaxie je v porovnání se zbytkem vesmíru mladá. A když se inteligentní život zvládl vyvinout i v té naší mladé galaxii, ve starších koutech vesmíru by měly být již mnohem starší a tudíž vyspělejší civilizace, než je ta naše.
Problém je, že kdyby tomu tak bylo, měli bychom o tom vědět. Tak vyspělá civilizace, která by se vyvíjela mnohonásobně déle než ta naše, by totiž již byla schopna kolonizovat celé galaxie. A jak bychom takovou civilizaci mohli přehlédnout?
Takže kde všichni jsou?
Fermi zemřel dříve, než stihl na tyto otázky odpovědět. Nicméně jeho myšlenka zaujala vědeckou komunitu natolik, že se jí ihned ujali další vědci a přišla tak celá řada různých vysvětlení. Ta by se všechna dala velmi zjednodušeně shrnout do těchto tří odpovědí:
1. Inteligentní civilizace se nikdy nevyvinuly, nebo nakonec vždy zanikly
Varianta, že mimozemské civilizace nikdy neexistovaly, počítá s tím, že vznik inteligentního života je ve vesmíru natolik vzácným jevem, že lidstvo je zkrátka jedinou výjimkou. Jedná se o reálnou možnost, jelikož vznik života a následná evoluce vyžaduje tak specifické podmínky, že šance, aby k takovému vývoji vůbec došlo, není zrovna vysoká.
Možné je také to, že život na jiných planetách existuje, ale nikdy se nevyvinul do inteligentní formy. Mimozemský život mohl zůstat zkrátka u jednoduchých buněk. Nebo se vyvinul ve složitější tvory, ale už se nedostal nikam dál. Koneckonců i na zemi je jen několik živočichů, kteří se naučili používat nástroje a složitější komunikaci. Možná že mimozemský život se zkrátka zasekl na úrovni zvířat.
Druhou variantou – která představuje tu nejděsivější možnost – je, že inteligentní civilizace existovaly, ale nakonec vždy zanikly. Podle této teorie je každé inteligentní rase zkrátka souzen zánik. Příčin zániku civilizace může být mnoho – zničení planety (ať už vlastním přičiněním, nebo třeba dopadem meteoritu), pandemie smrtelné choroby, válka nebo možná i útok jiné civilizace.
2. Inteligentní mimozemšťané existují, jen o nich nevíme. Ale vědí oni o nás?
Další možností je, že mimozemšťané existují, ale my o nich nevíme. Z toho pak vyvstává otázka, zda vědí oni o nás? Je možné, že ano a třeba nás v určitém bodě našeho vývoje dokonce navštívili. Třeba nás navštěvují a pozorují neustále. Jen nám o sobě z nějakého důvodu nechtějí dát vědět. Tyto důvody mohou být opět různé – možná nechtějí zasahovat do našeho přirozeného vývoje. Nebo se zkrátka bojí naší reakce – lidskou historii provází tolik válek a konfliktů, že by nebylo divu, kdyby se mimozemšťané báli naší agrese.
Nevědomost ale může být i vzájemná. Tak jako my nevíme o nich, oni nemusí vědět o nás. Možná že se mimozemšťané zkrátka vydali jiným směrem vývoje než my. Nešli směrem technologického pokroku a místo toho se sžili s přírodou na své planetě a žijí s ní v souladu bez zájmu o to, co nebo kdo žije mimo ni. Nebo se naopak vydali cestou technologií a nyní žijí už jen online v nějaké své virtuální realitě, kde je těžko najdeme.
Nicméně může to být jednoduše také tak, že jsou na tom podobně jako my. Snaží se prozkoumávat vesmír a najít další civilizace, ale prostě se jim to nedaří. Třeba proto, že komunikují jiným způsobem, jinými signály než my. Takovými, jaké nedokážeme zachytit, nebo si je vykládáme špatně. A nesmíme zapomenout ani na možnost, že mimozemský život může fungovat na naprosto jiném základě než ten pozemský. Třeba už jsou dávno mezi námi, ale my je nedokážeme vnímat.
3. Mimozemšťané existují a část lidstva je s nimi v kontaktu
Těžko říct, do jaké míry je tato teorie skutečně vědecká, nebo zda už spadá spíše do konspirací. Ať tak či onak, ani tuto možnost nelze úplně vyloučit. Světové mocnosti by skutečně mohly o existenci mimozemšťanů vědět a možná s nimi i nějakým způsobem komunikovat.
Do této kategorie patří také teorie o přírodní rezervaci. Tak jako my budujeme přírodní rezervace či zoologické zahrady, abychom zachovali nebo pozorovali různé živočišné druhy, i my můžeme být pouhými zvířaty v mimozemské přírodní rezervaci. Dojem, že jsme ve vesmíru sami, tak může být uměle vytvořen, abychom tuto krutou pravdu neodhalili. Což však nevylučuje možnost, že malá hrstka lidí o ní ví.
