bílá díra
Ilustrační foto. Zdroj: Pixabay

Bílé díry jsou teoretickým opakem černých děr. Podle některých teorií by mohly vést do cizích vesmírů

8 min čtení

O černých dírách už jste toho jistě slyšeli spoustu. Ale co takhle bílé díry? Ty představují teoretické vesmírné oblasti, které fungují přesně opačně než černé díry. Stejně jako nic nemá šanci uniknout černé díře, tak nic nemá šanci vniknout do bílé díry. Existence bílých děr sice není zatím potvrzená, nicméně podle webu space.com ani vyvrácená.

Bílá díra se vzhledově od té černé nijak neliší

Navzdory pojmenování „bílá díra“ by se bílé díry od těch černých vzhledově nijak nelišily. Název „bílá“ má pouze znázorňovat opačné vlastnosti oproti dírám černým. Zatímco černá díra všechno bez výjimky pohltí, do bílé díry nic vstoupit nemůže. Právě naopak – z bílé díry by objekty vycházely ven. A právě podle toho bychom byli schopni určit, že jde skutečně o bílou díru. Teprve v momentě, kdy bychom viděli, že věci nepohlcuje, ale naopak z ní vychází.

Zatímco horizont události černé díry je sférou, odkud není návratu, bílá díra představuje hranici, za kterou nelze vstoupit. Jde v podstatě o exkluzivní klub, do kterého se nikdo nemá šanci dostat. Objekty uvnitř bílé díry mohou odejít a interagovat se světem venku, ale nic nemůže vejít a interagovat se světem uvnitř. To znamená, že vnitřek bílých děr by byl kompletně odříznutý od minulosti vesmíru a žádná vnější událost by ho nemohla nijak ovlivnit.

Rozdíl mezi černou a bílou dírou

Černá díra má velmi silné gravitační pole, které vtahuje věci dovnitř až za samotný horizont událostí. Jakmile byste se teoreticky za tento horizont událostí dostali, už byste nikdy nevyšli ven. Stali byste se součástí singularity – nekonečně malého a hustého bodu. Tak malého, že teoreticky nemusí vlastně ani existovat. Stali byste se součástí místa, kde neexistuje spojení mezi příčinou a následkem.

S bílou dírou je to naopak. Bílá díra je antigravitační a má možnost nekonečného vyhazování věcí do vesmíru. V tomto případě horizontem událostí prochází právě věci, které vychází z bílé díry ven – nikoliv naopak.

Čtěte také:  Fermiho paradox aneb kde jsou všichni ti inteligentní mimozemšťané, kterých by měl být plný vesmír?

Černé díry a bílé díry by mohly být propojené

Někteří vědci nevylučují ani možnost, že by bílé díry mohly být východem černých děr. Například vše, co černá díra pohltí, vypustí bílá díra někde jinde – na druhém konci vesmíru, nebo třeba dokonce v úplně jiném vesmíru. Tato možnost by znamenala, že vstup za horizont události černé díry by nebyl nekonečným „vězením“ v bodu singularity, ale že byste se z ní mohli i dostat.

Existuje také teorie, že bílá díra je tím, co zůstane po zaniknutí černé díry. Jelikož netušíme, jak by zánik černé díry vypadal a probíhal, vyvstává kolem něho spousta otázek. Například co by se stalo se všemi těmi objekty, které černá díra pohltila? Jenom tak by zmizely spolu s ní? Nebo by se černá díra stala bílou dírou a všechny tyto objekty vypustila zase ven? To jsou otázky, na které neznáme odpověď. Nicméně odpověď neznáme ani na otázku, jak by mohla bílá díra vzniknout – a tato teorie by ji zodpovídala. Avšak změna z jedné díry ve druhou by porušovala obecné rovnice relativity.

Může bílá díra skutečně existovat?

Bílé díry vychází z řešení Einsteinovy teorie relativity, které navrhl Karl Schwarzschild v roce 1916. To počítá zjednodušeně s tím, že lze obrátit plynutí času. Podle této teorie čas plynoucí jedním směrem umožňuje existenci černé díry, a čas plynoucí směrem druhým umožňuje existenci bílé díry. My ale stále nevíme, zda čas opravdu takto funguje, nebo existuje jen jeden směr budoucnosti. Pokud existuje pouze jednosměrný lineární čas, znamená to, že bílé díry existovat nemohou.

Zkrátka zatím toho moc nevíme. V dnešní době jsou bílé díry jen teoretickými objekty, a zda existují, nebo ne, se asi dozvíme až časem. V současnosti však jejich existenci nic kromě matematických výpočtů nenasvědčuje.



Copywriterka, která se věnuje psaní na částečný úvazek od roku 2020. Studuje český jazyk a literaturu na VŠ, aby se jednoho dne mohla tvorbě textů věnovat naplno. Ráda se zamýšlí nad budoucností lidstva a fascinují ji některé ze zajímavých teorií z fyziky, astrofyziky a podobných oborů. Poznatky, které při svém bádání po těchto fascinujících teoriích získá, pak ráda čtivou formou předává čtenářům dál.

Napsat komentář

Your email address will not be published.

Předchozí článek

Vzpomínka na JFK: 60. výročí úmrtí prezidenta Kennedyho

Další článek

Květinové dámské parfémy – proč jsou must-have každé elegantní ženy?

Další čtení