„Einstein propadl z matematiky a podívej, kam to dotáhl.“ Oblíbená výmluva méně úspěšných studentů odkazujících na prospěch génia 20. století, který uvrhl soudobou fyziku do chaosu, je nepravdivá. Přesto tato fáma již dlouhá desetiletí koluje mezi lidmi.
Albert Einstein ale z matematiky ani z jiného předmětu nepropadl, a přestože nebyl zrovna vzorným studentem, s prospěchem žádné problémy neměl. Naopak. V matematice exceloval, svými znalostmi převyšoval nejen své spolužáky, ale i profesory na gymnáziu. Jednu dobu chtěl být matematikem, ale jak čas ukázal, vynikl v jiném oboru, který má však k matematice hodně blízko.
Nedorozumění, nebo spíše záměrná fáma, má zřejmě původ v odlišném systému známkování ve Švýcarsku, kde Einstein strávil čtyři roky na Spolkové vysoké technické škole v Curychu. Zde si pravidelně z matematiky, ale i třeba z fyziky neodnášel pětky, ale dokonce šestky. A právě to byla nejlepší možná známka a současně zdroj povídačky o Einsteinově prospěchu.
Jako fyzik vytvářel složité teorie, které bylo potřeba matematicky ověřovat. Na to si samozřejmě Einstein sám netroufal, a tak si je nechával kontrolovat u špičkových matematiků. Možná i tato mezi vědci běžná praxe vedla později ke spekulacím o géniově prospěchu.
Fáma o špatném prospěchu špičkového vědce se šířila již za Einsteinova života, nicméně ani přes její opakované vyvracení nezmizela ze světa. Einstein skutečně nikdy z matematiky ani z jiného předmětu nepropadl. Pouze propadl touze po poznání, která jej v roce 1905 dovedla k formulaci speciální teorie relativity. O jedenáct let později pak zveřejnil obecnou teorii relativity, kterou v podstatě proměnil chápání světa.
