Hlubší pohled do politicko-psychologické mentality lidí, kteří podléhají dezinformacím, ale i občanů vůči propagandě odolných nabízí studie vědců z Psychologického ústavu AV ČR a Národního institutu SYRI. Experti popsali pět typických profilů na základě několika tisíců odpovědí respondentů z celkem 10 průzkumů agentury Median získaných od roku 2020. Jako stěžejní se pro odolnost vůči dezinformacím ukazuje demokratické smýšlení a racionalita.
Jaké názory a postoje charakterizují ty, kteří podléhají, nebo se naopak úspěšně potýkají s covidovými hoaxy či dezinformačními narativy o rusko-ukrajinské válce? Vědci analyzovali odpovědi lidí na třicet otázek mapujících vztah respondentů k hoaxům a dezinformacím. Statistickou metodou explorační faktorové analýzy pak odhalili hlavní myšlenkové proudy dezinformací: konspirace o covidu-19, pro-ruské politické narativy, ekonomické narativy zaměřené proti Ukrajincům a přesvědčení o obecné vině ruských občanů za válku na Ukrajině.
Kombinací těchto čtyř faktorů (konkrétně metodou analýzy latentních profilů) experti došli k převládající pětici mentálních profilů:
- nevyhranění (šedá barva)
- pro-ukrajinští demokraté (fialová)
- pro-ruští postkomunisté (červená)
- obecně dezinformovaní (oranžová)
- anti-ruští demokraté (světle modrá)
„Nezajímaly nás průměrné hodnoty pro průměrného Čecha, spíše jsme se snažili objevit konkrétní typické dezinformační profily a profily, které dezinformacím úspěšně vzdorují,“ říká vedoucí výzkumu Martina Klicperová z Psychologického ústavu AV ČR a Národního institutu SYRI, která se specializuje na politickou psychologii.
Převládají nevyhranění
Skoro polovinu vzorku (48 %) tvořili nevyhranění dotázaní. Přes pětinu (22 %) tzv. pro-ukrajinští demokraté a dále jim dosti podobný méně početný profil pracovně nazvaný anti-ruští demokraté (7 %). Těm do značné míry vytvořili protiváhu tzv. pro-ruští postkomunisté (15 %) a další málo početný antisystémový profil obecně dezinformovaných občanů (7 %). „Procenta je třeba brát spíše orientačně, při této metodě a velikosti vzorku nelze hovořit v přesných číslech,“ upozorňuje výzkumnice.
Graf ukazuje, jak silně se každý z pěti výsledných profilů dezinformace umísťuje ve čtyřech hlavních myšlenkových proudech: 1. covidové konspirace, 2. pro-ruské politiky, 3. anti-ukrajinské ekonomiky a 4. míry viny přisouzené obecně Rusům. Zároveň tloušťkou křivky naznačuje početní zastoupení jednotlivých profilů.
Pro nevyhraněné dotázané (tlustá šedá křivka) je typické, že mají všechny čtyři hodnoty v průměru blízké středové hodnotě (respektive názory respondentů v této skupině nemají i přes určitou variabilitu jednoznačný trend). Naopak pro-ukrajinské demokraty (fialová křivka) charakterizuje velmi nízká úroveň covidové konspirace, silné odmítání pro-ruské politiky a rovněž velice silné odmítnutí ekonomických postojů souvisejících s rusko-ukrajinským konfliktem a také trochu váhavý sklon přisoudit vinu většině Rusů. Vinu či alespoň odpovědnost většiny Rusů naopak zdůrazňuje profil jinak docela podobného profilu anti-ruských demokratů (modrá tečkovaná křivka). Zrcadlově opačný průběh má linie profilu pro-ruských postkomunistů (červená křivka), ti dávají mírně za pravdu covidovým konspiracím, ale hlavně jsou charakterizováni jak souhlasem s pro-ruskými politickými narativy tak i s anti-ukrajinskými ekonomickými názory, přičemž vinu většiny Rusů rozhodně popírají. Obecně dezinformovaní (oranžová křivka) nejvíce ze všech skórují u covidové konspirace, přičemž zároveň výrazně souzní s proruskými politickými narativy a do určité míry i s anti-ukrajinsky ekonomickými; ve vztahu k ruské vině je jejich postoj neutrální.
Deset vln dotazování
Studie o profilech lidí, kteří podléhají dezinformacím, vychází z dlouhodobého projektu, v němž Psychologický ústav AV ČR spolupracuje s agenturou Median. Od počátku v roce 2020 tým uskutečnil 10 dotazovacích vln; každé se zúčastnilo 863 až 1192 respondentů. Vzorek byl založen tak, aby byl reprezentativní pro ČR podle hlavních kritérií, tj. věku, pohlaví, vzdělání a okresu.
Studie vycházela z třiceti otázek zaměřených na dezinformace, hoaxy, miskoncepce a propagandu týkajících se covidu-19 (12 otázek) a pro-ruských či pro-ukrajinských narativů (18 otázek). Otázky byly kladeny průběžně v době, kdy byla témata aktuální, tj. covid byl dotazován během intenzivní pandemie a politická propaganda záhy po invazi, resp. v době hrozby nedostatku energií. K dokreslení uvedených profilů dotázaných bylo dále použito stovek dalších otázek, které se týkaly např. demografických kategorií, postojů ke klíčovým momentům v dějinách národa, volebního chování, pomáhání v době covidu i války, pocitů po začátku ruské invaze apod.
„Tato studie pomáhá pochopit, jaký typ lidí dezinformacím podléhá a jaký typ jim naopak odolává,“ zdůrazňuje Martina Klicperová. „Ukazuje, že kromě racionálního přístupu hraje roli i demokratický duch a že i tři desetiletí po demokratické revoluci společenskou atmosféru stále ještě ovlivňuje mentalita, která má postkomunistický charakter, respektive povahu postkomunistického syndromu,“ dodává vědkyně.
Doplňující grafy:
