horor
Ilustrační foto. Zdroj: Pixabay

Víte, jaký má sledování hororů vliv na psychiku a mozkovou činnost?

/
6 min čtení
Málokoho nechávají hororové snímky v klidu. Někdo utíká s výkřiky hrůzy do vedlejší místnosti, jiný si děsivé scény užívá. Jak na sledování hororů reaguje mozek? A co naše psychika? Opravdu se jedná jen o nevinnou zábavu?

Jen ho nechte, ať se bojí

Odnepaměti jsou lidé fascinováni násilím. Jen si uvědomme, jak veřejné popravy přitahovaly pozornost davů a čím déle hříšník trpěl, tím lépe. Stejně tak se rádi bojíme. V 17. a 18. století byly v Rusku velmi populární ledové klouzačky. Jednalo se o 20 metrů vysoké dřevěné konstrukce pokryté ledem. Technologie pokročily a místo klouzaček nyní používáme například horské dráhy. Výhodou hororových filmů je jejich dostupnost a stále přibývající nová díla. Ovšem abychom si mohli strašidelný zážitek vychutnat, musíme si být jisti, že nám ve skutečnosti nic nehrozí, a vytvořit si tak od nebezpečí určitý odstup.

Místo popcornu chemický koktejl

Jsme-li vystaveni stresové situaci, přepne náš mozek do módu „bojuj nebo uteč.“ O této strategii jste již zajisté slyšeli. V dnešní době zaměřené na výkon a výsledky neustále čelíme stresovým faktorům a to negativně působí na nervovou vyrovnanost. Při sledování hororů dochází též k fyziologické reakci organismu, ale naštěstí časově omezené. Začneme-li se bát, dojde k uvolnění adrenalinu, který má za následek zrychlené dýchání, bušení srdce či pocení, ale vyplavují se i další neurotransmitery. Mezi nimi endorfin a dopamin. Účinky endorfinu jsou srovnatelné s morfiem, mimo jiné blokují bolest. Spolu s dopaminem v nás spouští pocit rozkoše. A na něm snadno vzniká závislost.

Čtěte také:  Eric Harris a Dylan Klebold. Příběh dvou vyšinutých teenagerů a jednoho ne zcela povedeného masakru

Palčivé otázky a hledání odpovědí

Horory nás však stimulují i mentálně. Pokládají otázky o funkci násilí ve společnosti, sociální a ekonomické nerovnosti, o naší duši, pozici ve vesmíru, problému existence zla v každé lidské bytosti a další. Filmové příběhy jsou často odrazem nás a našeho světa. Umožňují prozkoumávat tato témata společensky přijatelnou formou. Fakt, že si do filmů projektujeme realitu, potvrzuje i výzkum finských vědců, kteří zjistili, že lidé shledávají mnohem děsivějšími příběhy založené na reálných událostech, než ty smyšlené.

Poznejte svoje hranice

Pro většinu lidí jsou horory zajímavým zpestřením a proces sledování si užívají. Na citlivé jedince ale můžou mít i negativní dopad. Trpíte-li úzkostmi, můžou děsivé výjevy vaše úzkosti prohloubit a spolu s doprovodnými fyzickými symptomy vyvolat záchvat paniky. Na druhou stranu vám mohou pomoci naučit se se strachem pracovat a zvyšovat tím svoje sebevědomí. Dodržujte však několik pravidel. Pokud se nebudete cítit pohodlně, nestyďte se sledování přerušit. Nechte rozsvícená světla. Zjistěte si dopředu děj, ať víte, co čekat. A hlavně, dívejte se ve společnosti někoho dalšího. Čím vás bude více, tím menší moc nad vámi strach bude mít.

Zdroje: Hudson et al. (2020) Dissociable neural systems for unconditioned acute and sustained fear. NeuroImage. DOI: https://doi.org/10.1016/j.neuroimage.2020.116522; The Science of Scary Movies | Everyday Health


Napsat komentář

Your email address will not be published.

Předchozí článek

Společnost Facebook se nově jmenuje Meta

Další článek

Facebook Papers. Whistleblowerka odhaluje špinavé praktiky Zuckerbergova projektu

Další čtení