hyperpersonalizace
Ilustrační obrázek. Zdroj: DALL-E (vygenerováno pomocí AI)

Hyperpersonalizace: Jak data a důvěra ovlivňují rozhodování spotřebitelů

/
4 min čtení

Povánoční slevy přitahují zákazníky výhodnými nabídkami, zatímco obchodníci stále více využívají hyperpersonalizaci. Tento přístup, založený na umělé inteligenci a analýze dat, zajišťuje přesně cílené nabídky, čímž mění způsob nakupování a zvyšuje důvěru zákazníků. Podle průzkumů 71 % lidí očekává personalizaci, a pokud ji nedostanou, 76 % z nich odchází zklamaných.

Hyperpersonalizace je pokročilá forma přizpůsobení, která zohledňuje nákupní historii, chování na webu či geografickou polohu. Například Amazon doporučuje produkty na základě předchozích nákupů a Netflix nabízí filmy podle sledovací historie. „Tyto nástroje výrazně zvyšují šanci, že zákazník najde to, co skutečně hledá, nebo naopak objeví něco, co by jej ani nenapadlo,“ říká Jan Skovajsa, CEO digitální agentury myTimi.

Zákazníci oceňují relevantní nabídky, což mnohdy vede k opakovaným nákupům. Například u Amazonu tvoří doporučené produkty až 35 % tržeb. Firmy jako Spotify nebo Netflix zase přizpůsobují obsah, aby udržely zákazníky zapojené.

Čtěte také:  Je stále Překladač Google dominantním překladačem, nebo by měl vyklidit pole AI?

„Hyperpersonalizace také posiluje loajalitu zákazníků. Když obchodník nabídne relevantní produkty a služby, zákazníci se cítí více propojeni se značkou, což může vést k opakovaným nákupům. Studie ukazují, že personalizovaná reklamní sdělení mají výrazně vyšší konverzní poměr než standardní reklamy,“ doplňuje Jan Skovajsa. Obchodníci navíc zaznamenávají zvýšení prodejů díky přesnějšímu zacílení marketingových kampaní.

Na druhé straně jsou rizika, jako je pocit narušení soukromí a etická otázka zpracování dat. Prvním z nich je pocit narušení soukromí. Zákazníci mohou mít nepříjemný pocit, že jsou sledováni, zvlášť pokud AI doporučí produkty, o kterých se pouze zmínili v jiné konverzaci.

Dalším rizikem je tzv. „přesycení personalizací“. Pokud zákazník dostává příliš mnoho nabídek, může se cítit zahlcený a začít je ignorovat. Tento efekt může být obzvlášť škodlivý, pokud jsou nabídky irelevantní nebo neodpovídají finančním možnostem zákazníka. To vše může vést ke ztrátě důvěry.  Hyperpersonalizace tedy vyžaduje citlivý přístup, aby zákazníky neodradila.


Předchozí článek

Fakulta informatiky brněnské Masarykovy univerzity projde modernizací

Další článek

Nikola Tesla a jeho bizarní svět osobních rituálů. Zřejmě trpěl obsedantně kompulzivní poruchou

Další čtení