Facebook má coby nejrozšířenější sociální síť digitálního světa ještě nedávno jen stěží představitelnou moc nad životy nás všech. Když si k tomu připočteme fakt, že stejného majitele má i další nesmírně populární platforma Instagram či hojně používaný komunikační prostředek WhatsApp, je zřejmé, že má Facebook nesmírnou společenskou odpovědnost. Jeho kritici dlouhodobě tvrdí, že tuto odpovědnost nenaplňuje. A kauza tzv. Facebook Papers jim dává za pravdu.
Facebook Papers jsou nesmírně rozsáhlým souborem interních dokumentů Facebooku, které světu představila bývalá zaměstnankyně Frances Haugen. Tyto spisy dávají nahlédnout dovnitř společnosti a do principů, na kterých funguje. Některé z informací jsou alarmující, a i pro společnost, která se se skandály potýká prakticky od svého založení, se jedná o největší problém v její historii.
Uniklé materiály jasně ukazují na to, že Facebook dělí země do několika kategorií. V některých z nich prakticky rezignuje na jakoukoliv kontrolu příspěvků. Jinde zase Facebook ustupuje nedemokratickým režimům a umožňuje cenzuru na přání jejich představitelů, kteří tímto způsobem omezují opozici (např. ve Vietnamu). Facebook také nejenže v mnoha případech neblokuje násilný obsah, ale jeho algoritmy jej přímo preferují.
Mediálně nejzajímavějšími se ale v rámci Facebook Papers staly informace týkající se Instagramu.
Problém jménem Instagram
Facebook Papers odhalily Facebookem zpracovanou interní studii, jejíž závěry jasně ukázaly, jak je pro velmi zranitelnou skupinu uživatelů, resp. uživatelek – těch ve věku do nějakých 13 let – používání Instagramu velmi rizikové. Závěr studie zněl jednoznačně: mladé uživatelky Instagramu mají větší pravděpodobnost, že se u nich rozvinou psychické problémy, které mohou v nejhorším případě skončit až sebevraždou. Přesně tak, jak se to stalo v případě čtrnáctileté Molly Rusellové, s jejímiž rodiči se Frances Haugen také setkala.
Problémem je samozřejmě to, že teenagerky nejsou často schopné srovnat rozdíly mezi naleštěným, umělým a z velké části nerealistickým světem, který Instagram prezentuje, a realitou. To, co však způsobilo Facebooku takové problémy, nebyla studie jako taková, byl to především fakt, že Facebook na výsledky studie nikterak nereagoval, ignoroval je a studii lidově řečeno „strčil do šuplíku“.
Reakce zákonodárců, regulátorů i běžných uživatelů znamená, že Facebook zažívá asi nejhorší období své dosavadní existence. Mnozí pak tvrdí, že nedávná změna názvu společnosti (nikoliv sociální sítě) na Meta má za úkol především odvést pozornost od zmíněných problémů. Tou hlavní otázkou však zůstává, zda je vůbec principiálně možné upravit fungování sociálních sítí tak, aby byly uvedené problémy eliminovány.
