strach
Ilustrační foto. Zdroj: Unsplash

Hlavní obavy české populace covid příliš nezměnil. Máme strach hlavně z přistěhovalectví a terorismu

6 min čtení

Zajímavou statistiku představili výzkumníci z Masarykovy univerzity v Brně. Pandemie covidu-19 obavy Čechů příliš nezměnila. Obyvatelé Česka mají dlouhodobě větší strach z přistěhovalectví a teroristických útoků. V předchozích dvou letech navíc narostly obavy z politického extremismu, který s epidemiemi sdílí třetí místo.


Zjištění pocházejí z výzkumu Katedry sociologie Masarykovy univerzity a agentury Focus, ve kterém během pandemie covid-19 sociologové testovali nové způsoby dotazování. Hlavním cílem tohoto projektu podpořeného Technickou agenturou ČR bylo dotazovat lidi reprezentující českou populaci novým způsobem vhodným nejen pro období pandemie. „Limity klasických způsobů dotazování, tedy návštěva domácnosti nebo vyplňování po telefonu, pandemie ještě znásobila. Pokusili jsme se tedy o online dotazování, které netradičně proběhlo žádostí o účast přes náhodné vytáčení čísel,“ uvádí vedoucí výzkumného projektu Martin Lakomý.

Obavy z epidemie překvapivě nevzrostly

Oslovení respondenti vyplňovali rozsáhlý dotazník na témata rodinného chování, kvality života, používání technologií a občanské společnosti. V rámci dotazování přinesla zajímavá zjištění otázka „Jaká jsou hlavní rizika/hrozby pro Evropskou unii v nadcházejících letech?“. Otázka navázala na šetření Eurobarometru z roku 2018 a umožňuje srovnat jeho výsledky s vlastními sběry dat v létě 2020 a na podzim 2021. „Překvapilo nás, že v průběhu pandemie covid-19 důraz na tento typ rizika nějak zásadně nerostl. Obavu z chorob a epidemií vyjádřilo 39 % dotázaných v roce 2018, 42 % v roce 2020 a 48 % pro rok 2021“ uvádí spoluautorka výzkumu Barbora Hubatková. V kontrastu s nízkým nárůstem důležitosti tématu epidemií více rostly obavy z politického extremismu, které z hodnoty 24 % poskočily na 44 %, a následně jen mírně klesly na 42 %.

graf
Zdroj: Masarykova univerzita

Graf výše ukazuje vývoj důležitosti sedmi typů rizik, z celkových 14 dotazovaných. Jak popisuje sociolog Lakomý: „Kromě stabilního prvenství témat nedostatečně řízeného přistěhovalectví a teroristických útoků jsou zajímavé i rostoucí obavy z mezinárodních konfliktů. Česká veřejnost vnímala vyostřování mezinárodní situace a je jen otázkou, jak by se v datech projevilo vloni nepředstavitelné napadení Ukrajiny Ruskem“. Nárůst položky přírodní katastrofy mezi roky 2020 a 2021 může souviset s tornádem na jižní Moravě. Obavy z přistěhovalectví u nás zůstávají i po uklidnění tzv. evropské migrační krize, přestože z veřejných debat ustoupily.


Důležité je také zmínit, že respondenti v letech 2020 a 2021 vybírali v průměru více položek než v roce 2018 (ve všech letech mohli vybrat maximálně pět). Vnímané obavy tak mají spíše rostoucí tendenci. Nejen, co se týče subjektivní závažnosti, ale i samotného počtu obav. Stále aktuální je tak pojetí Rizikové společnosti, jak jej popsal Ulrich Beck.

graf
Zdroj: Masarykova univerzita

Průzkum lze srovnat i z mezinárodního hlediska

Socioložka Barbora Hubatková doplňuje, že zatímco dotazování v letech 2020 a 2021 se týkalo pouze české populace, šetření Eurobarometr z roku 2018 umožňuje i mezinárodní srovnání. V absolutních číslech Češi zmiňovali hrozbu teroristických útoků a epidemií nejčastěji z 28 zemí EU. Rozdíly mezi zeměmi ale nejsou zásadní – obyvatelé 20 zemí nejčastěji uváděli riziko teroristických útoků, ve čtyřech zemích politický extremismus a ve třech nedostatečné řízení přistěhovalectví. Pohled na některé zástupce v grafu výše naznačuje, že obavy se v rámci zemí EU (snad s výjimkou politického extremismu) neliší zdaleka tolik, jak bychom očekávali.




Napsat komentář

Your email address will not be published.

Předchozí článek

Kdo se skrývá pod pseudonymem Banksy?

Další článek

Na plzeňské Fakultě aplikovaných věd vám nově poradí, jak úsporněji nakládat s energiemi

Další čtení