Otázku, zda důvěřují Češi očkování, si položili odborníci z Masarykovy univerzity a Univerzity Karlovy. Ukázalo se, že v prosinci 2020, kdy vrcholila třetí vlna pandemie covid-19, v porovnání s rokem 2018 důvěra ve vakcinaci výrazně klesla. Pilotní studie výzkumu nazvaného Současná česká rodina však ukazuje i další zajímavé poznatky.
Překvapivě nižší důvěru k očkování mají podle studie osoby s vyšším vzděláním a vyšším příjmem. Až dvě pětiny (40 %) vysokoškolsky vzdělaných Čechů k očkování vyjadřují nejistotu či vyloženě nedůvěru, což je nejvíce ze všech vzdělanostních skupin. Jenže zcela opačné pravidlo platí u ochoty očkování k nemoci covid-19. Lidé s vyšším vzdělání totiž mají vyšší vůli se nechat proti této infekci očkovat. „V dubnu 2021 60 % vysokoškolsky vzdělaných osob prohlašovalo, že se nechají očkovat, zatímco stejný poměr (61 %) osob se základním vzděláním tehdy očkování odmítal či dosud nebyl rozhodnut,“ nastiňuje výsledky studie člen výzkumného týmu z MU Tomáš Zvoníček.
Celkově však Češi očkování zpravidla důvěřují. Očkování dětí považuje za důležité 80 % lidí a za bezpečné a efektivní pak očkování obecně považuje většina lidí. Je zde ale patrný trend, který má zřejmě souvislost s pandemií koronaviru.
„Zatímco v době před pandemií očkování důvěřovalo 85 % lidí, v prosinci 2020 to bylo jen 64 % lidí. Narostl zejména poměr lidí, kteří jsou k očkování váhaví, tedy nejsou ani vyloženě důvěřující ani nedůvěřující, a to z 12 % v roce 2018 na 30 % v roce 2020,“ komentuje výsledky Zvoníček.
Vzniká tak jakýsi covidový očkovací paradox. Ten podle vědců vychází z toho, že důvěra k očkování se obecně zvyšuje spolu s vyšší důvěrou ve vládu a instituce a tato důvěra je typická pro osoby s vyšším vzděláním. „Zdá se, že vzdělaným elitám umožňuje vyšší důvěra v instituce překonat jinak vnímaná rizika a obavy spojené s očkováním, a očkování proti covid-19 tak například z pragmatických důvodů podstoupit. Spolu s tím se však stávají „uzlovými body“ šíření nedůvěry k očkování do jiných vrstev společnosti, které již ovšem nemusí disponovat patřičnými zdroji k překlenutí nedůvěry, a aplikaci očkování tak odmítnou,“ uvedl vedoucí výzkumného týmu na MU Martin Kreidl s tím, že důsledkem postupné eroze důvěry k očkování pak je vzhledem ke snížené kolektivní imunitě i nedostatečná funkčnost očkování jako takového.
