Jen ho nechte, ať se bojí
Odnepaměti jsou lidé fascinováni násilím. Jen si uvědomme, jak veřejné popravy přitahovaly pozornost davů a čím déle hříšník trpěl, tím lépe. Stejně tak se rádi bojíme. V 17. a 18. století byly v Rusku velmi populární ledové klouzačky. Jednalo se o 20 metrů vysoké dřevěné konstrukce pokryté ledem. Technologie pokročily a místo klouzaček nyní používáme například horské dráhy. Výhodou hororových filmů je jejich dostupnost a stále přibývající nová díla. Ovšem abychom si mohli strašidelný zážitek vychutnat, musíme si být jisti, že nám ve skutečnosti nic nehrozí, a vytvořit si tak od nebezpečí určitý odstup.
Místo popcornu chemický koktejl
Jsme-li vystaveni stresové situaci, přepne náš mozek do módu „bojuj nebo uteč.“ O této strategii jste již zajisté slyšeli. V dnešní době zaměřené na výkon a výsledky neustále čelíme stresovým faktorům a to negativně působí na nervovou vyrovnanost. Při sledování hororů dochází též k fyziologické reakci organismu, ale naštěstí časově omezené. Začneme-li se bát, dojde k uvolnění adrenalinu, který má za následek zrychlené dýchání, bušení srdce či pocení, ale vyplavují se i další neurotransmitery. Mezi nimi endorfin a dopamin. Účinky endorfinu jsou srovnatelné s morfiem, mimo jiné blokují bolest. Spolu s dopaminem v nás spouští pocit rozkoše. A na něm snadno vzniká závislost.
Palčivé otázky a hledání odpovědí
Horory nás však stimulují i mentálně. Pokládají otázky o funkci násilí ve společnosti, sociální a ekonomické nerovnosti, o naší duši, pozici ve vesmíru, problému existence zla v každé lidské bytosti a další. Filmové příběhy jsou často odrazem nás a našeho světa. Umožňují prozkoumávat tato témata společensky přijatelnou formou. Fakt, že si do filmů projektujeme realitu, potvrzuje i výzkum finských vědců, kteří zjistili, že lidé shledávají mnohem děsivějšími příběhy založené na reálných událostech, než ty smyšlené.
Poznejte svoje hranice
Pro většinu lidí jsou horory zajímavým zpestřením a proces sledování si užívají. Na citlivé jedince ale můžou mít i negativní dopad. Trpíte-li úzkostmi, můžou děsivé výjevy vaše úzkosti prohloubit a spolu s doprovodnými fyzickými symptomy vyvolat záchvat paniky. Na druhou stranu vám mohou pomoci naučit se se strachem pracovat a zvyšovat tím svoje sebevědomí. Dodržujte však několik pravidel. Pokud se nebudete cítit pohodlně, nestyďte se sledování přerušit. Nechte rozsvícená světla. Zjistěte si dopředu děj, ať víte, co čekat. A hlavně, dívejte se ve společnosti někoho dalšího. Čím vás bude více, tím menší moc nad vámi strach bude mít.
Zdroje: Hudson et al. (2020) Dissociable neural systems for unconditioned acute and sustained fear. NeuroImage. DOI: https://doi.org/10.1016/j.neuroimage.2020.116522; The Science of Scary Movies | Everyday Health
