Dysonova sféra je nejen prostředkem, který by nám mohl pomoci najít vyspělé mimozemské civilizace, ale také něčím, co by naši vlastní civilizaci mohlo zachránit před energetickou krizí. Před krizí, která jednoho dne nevyhnutelně nastane, pokud se bude lidská populace nadále rozrůstat a rozvíjet. Pojďme se podívat, co to vlastně Dysonova sféra je a k čemu má sloužit.
Obrovská konstrukce obklopující hvězdu
Dysonova sféra je teoretická mechanická struktura obklopující hvězdu, která by měla sloužit k maximálnímu využití její hvězdné energie. Hlavním cílem této gigantické konstrukce má být ukládání, přeměňování, nebo jiné využívání energie.
Jméno nese po fyzikovi Freemanu Dysonovi, který megakonstrukci zvažoval již v roce 1960. Tehdy o ní přemýšlel spíše jako o způsobu, jakým bychom mohli detekovat vyspělé mimozemské civilizace než o něčem, co bychom my mohli postavit. Lidstvo totiž ještě není a nějakou dobu ani nebude ve fázi vyspělosti, aby bylo takového projektu schopné. Nicméně až do této fáze dospěje, možná se mu vzhledem k obrovským energetickým potřebám nevyhne.
Dysonova sféra jako způsob, jak najít mimozemskou civilizaci
Pokud se ve vesmíru nachází život, který dokázal tuto strukturu vystavět, mohli bychom ho podle ní objevit. Hvězda obklopená takovou stavbou by totiž vydávala jiné světlo, než je obvyklé. Kdybychom tedy hvězdu s netypickým světlem zpozorovali, dalo by se předpokládat, že se v její blízkosti bude nacházet velmi vyspělá civilizace. Vědci proto pátrání po Dysonově sféře obvykle zapojují do výzkumu hledání mimozemské inteligence známého jako SETI.
V roce 2015 byla skutečně objevena hvězda, která nepravidelně blikala a stmívala se. Byla pojmenována Tabbyina hvězda a jedním z možných vysvětlení její hry světel bylo právě to, že je kolem ní vystavěna Dysonova sféra. Tato možnost vyvolala mediální senzaci, avšak další pozorování ukázala, že příčinou poklesů světla byla obyčejná prachová mračna.
Způsob, jak získat dostatek energie pro rostoucí populaci
Proč vlastně vůbec předpokládáme, že by mimozemšťané mohli tak obrovskou konstrukci mít? Proč bychom o ni my sami měli vůbec někdy stát? Odpověď je jednoduchá – neustále rostoucí populace vyžaduje stále více a více energie. A jednou pravděpodobně přijde den, kdy energie získávaná z naší planety už zkrátka nebude stačit. Právě tehdy by lidstvo mohlo začít o Dysonově sféře skutečně uvažovat – energie hvězdy by totiž byla více než dostačující. A v případě, že se ve vesmíru nachází civilizace vyspělejší než ta naše, je možné, že u ní už tento den nastal.
Pokud je ve vesmíru opravdu civilizace s vlastní Dysonovou sférou, pravděpodobně nebude obývat pouze jednu planetu. Takto vyspělý druh už by zřejmě vládl více planetám a měsícům v dané hvězdné soustavě.
V budoucnosti by svou Dysonovu sféru mohlo mít i lidstvo
Přestože dnes je Dysonova sféra pro člověka pouhým teoretickým konstruktem nebo prvkem sci-fi, v budoucnu by se to mohlo změnit. Podle vědců je totiž taková stavba opravdu možná – lidstvo na ni jen ještě nemá dostatek zdrojů a pravděpodobně ani inteligence. Podle některých výzkumníků bychom se do bodu, kdy ji budeme schopni vystavět, mohli dostat zhruba za 100 let. Podle dalších je to ale velmi optimistický odhad.
Existuje několik možností, jak by mohla být Dysonova sféra vystavěna a jak by vypadala. Jednou z nich je, že by šlo zkrátka o kulovou plochu kolem hvězdy. Tato plocha by měla být flexibilní a mít pohonný systém, aby bylo možné ovládat účinky gravitace a radiace hvězdy. Další koncept zobrazuje Dysonovu sféru spíše jako prstencovou strukturu z hustých rojů obíhajících satelitů. Kromě toho se ale lze setkat i s nevšednějšími návrhy, jako jsou třeba oblaka „inteligentního prachu“.
Zdroje: sciencefocus.com; space.com
