Politické dění se nezřídka kdy mění ve frašku a my smrtelníci nevíme, zda se smát nebo brečet. Ovšem bývalá ministryně financí Alena Schillerová (ANO) posunula laťku opět o něco výše. Nebo snad níže? Jak se to vezme. Na Twitteru včera zveřejnila video, ve kterém se vehementně zastává kurýrů rozvážkových služeb. Na tom by nebylo vůbec nic špatného, ale europoslanci stejného hnutí mají zcela opačný názor.
„Měl by stát bojovat za lepší podmínky kurýru?“, ptá se poslankyně na Twitteru a ve videu učitelsky odpovídá a vysvětluje: „Samozřejmě, včera bylo pozdě. Wolt, Uber, Bolt… Tak jak roste zakázková a sdílená ekonomika a počty pracovníků v ní, tak roste úloha státu. Bez jasných a spravedlivých pravidel prostě fungovat nemůže.“ Jenže v tomto případě platí staré známé pořekadlo mluviti stříbro, mlčeti zlato.
Měl by stát bojovat za lepší podmínky kurýrů?⤵️ pic.twitter.com/n5hvBIcOkZ
— Alena Schillerová (@alenaschillerov) February 6, 2023
Zarážející je totiž skutečnost, jak dokládá twitterový účet Europarlament přehledně, že všichni europoslanci za ANO hlasovali proti návrhu, který by měl zlepšit podmínky lidí pracujících prostřednictvím digitálních platforem. Ten byl přesto 2. února schválen.
Evropský parlament dnes schválil směrnici o zlepšení pracovních podmínek lidí pracujících prostřednictvím digitálních pracovních platforem.
Čeští europoslanci hlasovali následovně👇 pic.twitter.com/kCvn6V82Sv
— Europarlament přehledně (@ep_prehledne) February 2, 2023
Evropský parlament tak požaduje rovné pracovní podmínky pro pracovníky digitálních platforem, jako je třeba Wolt, jehož kurýři se v minulém týdnu veřejnosti připomněli stávkou, protože se jim nelíbí snížení honorářů. Nová směrnice by měla pracovníkům zajistit práva a sociální výhody, na které mají nárok, což je třeba právo na minimální mzdu, pracovní dobu, dovolenou a podobně.
Podle twitterového účtu Europarlament přehledně má směrnice také přinést vyšší transparentnost při používání algoritmů digitálními pracovními platformami a zajistit dohled fyzické osoby nad dodržováním pracovních podmínek. V případě pochybení dává právo automatizovaná rozhodnutí napadnout.
Rozhodnutí představuje pozici Evropského parlamentu pro vyjednávání s vládami zemí členů EU a Evropskou komisí. Konečná legislativa tak bude výsledkem diskuze mezi těmito stranami.
